Želivka - vodní zdroj

V sobotu 20. října 2018 uspořádal Zvonečník, Platforma pro krajinu, Koalice pro řeky a Živá voda výjezd pro odborníky a veřejnost: „Želivka - vodní zdroj“. Akce si kladla za cíl seznámení s vodním zdrojem pro sedminu obyvatel ČR, s jeho dopady na hospodaření v regionu a předmětem ochrany národní přírodní památky Hadce u Želivky. Vodní zdroje hrají klíčovou roli i v otázkách klimatických změn, význam této přehrady nikdo z účastníků nezpochybnil.

Výprava nejprve zamířila do Vodního domu, který provozuje ČSOP Vlašim a má rostoucí návštěvnost. K vidění je tu modelový průchod tunelem, který samospádem přivádí vodu až k Praze. Seznámit se tu lze s biologií vodních živočichů, ale také s historií vzniku přehrady, které muselo ustoupit malebné údolí řeky Želivky (podle níž se nazývá vodní zdroj) i se vzácnou hadcovou květenou a řada obcí včetně Švihova (podle něhož se nazývá největší přehrada na Želivce). Nádrž na dešťovou vodu u Vodního domu s násadou ryb je dosud ukázkou spíše zhoršené kvality vody kvůli nedostatečně vyvinuté pobřežní vegetaci. Hadcová skalka nabídla první možnost seznámení s endemickou kuřičkou hadcovou (viz video), kdy k jejímu rozmnožení může přispět za určitých podmínek i zahrádkářská veřejnost (viz video). Ve Vodním domě bychom snad uvítali více informací ke kvalitě a úpravě vody ze Želivky.

Bohužel ne vždy je z Vodního domu přístupná také hráz přehrady. Naše výprava ji alespoň shlédla s výpustí při přesunu do skvělé restaurace Na Ostrově ve Zruči nad Sázavou. S vlastní přehradou jsme měli možnost seznámit se na opraveném mostě mezi Bezděkovem a Bernarticemi. Dlouhodobá sucha sice přinesla snížení její hladiny, ale nikoli výrazné snížení. Díky úsporám na straně spotřebitelů se nenaplnil trend plánovačů ze 70. let minulého století v rostoucí spotřebě vody, vody je zde stále dost.

V odpolední části programu jsme od ČOV v Bernarticích zamířili k okolním polím a lesům, nakonec na lokalitu patřící k NPP Hadce u Želivky. Širší pásmo hygienické ochrany vodního zdroje vyžaduje důsledné čištění odpadních vod v obcích a také zvláštní režim pro zemědělství. Zemědělci požadují uvolnění tohoto hospodaření k používání kejdy a chemických přípravků (hnojiv a pesticidů). S účastníky výpravy jsme ale ocenili dosavadní praxi, kdy pole s bobovitými pícninami představují alternativu ke krmení dobytka sójou z tropů a subtropů a lepší spojení rostlinné a živočišné výroby. Na pole zde byla zřejmá aplikace přímo hnoje, který má význam pro půdu k dodání organické složky. Zamezení pěstování širokořádkových plodin na kopcích zase brání zbytečné erozi půdy a škodám na ní. Diskutován byl způsob nastavení zemědělských dotací a chybějící protierozní vyhláška.

Přítomnost pesticidů ve vodě ze Želivky (zřejmá i z veřejných rozborů PVK) je spojená s hospodařením na zemědělské půdě dříve i v současnosti. Byla proto diskutována potřeba regulace na orné půdě podle zásad dobré praxe GAEC. Lesní porosty byly ukázkou výskytu monokultur sázených před uplatněním lesního zákona s požadavkem na minimální podíl melioračních dřevin. Charakter některých lesních porostů ale dokonce svědčil o nenaplňování tohoto podílu i přes platnost této legislativy. Naopak přímo na březích přehrady bylo i díky podzimnímu vybarvování listí zřejmé, že zde nejsou uplatňovány výhradně jehličnaté lesy, jak dříve hygienická ochrana přímo vyžadovala.

Skutečnou perlou nakonec byla návštěva NPP Hadce u Želivky v místě bývalého lomu. Kvetla zde řada vysazených rostlin kuřičky hadcové a dalších vzácných rostlin vázaných na substrát hadců bohatých na hořčík. Podzimní kvetení bylo dáno suchým létem a bioritmem přes nemožnost tvorby životaschopných semen v tomto ročním období.

Foto z akce - Pavel Křivka