Výjezd za středočeskými rybníky, řekou Mrlinou a remízky

Dne 29. května 2015 uspořádalo sdružení Zvonečník s Českou společností pro ekologii, Koalicí pro řeky a Labskou stezkou pod záštitou šéfporadce premiéra Vladimíra Špidly autobusový výjezd za středočeskými rybníky, řekou Mrlinou a remízky. Šlo o poznávací akci pro odborníky a širokou veřejnost, kdy jsme zamířili také do poměrně málo známých oblastí Středočeského kraje, názorně ukázali problematiku vody v krajině a diskutovali také konkrétní opatření.

První plánovanou zastávkou byly rybníky v Úvalech u Prahy. Navštívili jsme rybník Fabrák, který byl s využitím evropských prostředků v roce 2013 odbahněný a rekonstruována byla také jeho hráz. Byl založený v poslední třetině 19. století majitelem cukrovaru a tvořil společně s rybníkem Kalák, nádržemi Kaberna a Jámy a spojovacími vodními kanály vodní systém bývalého cukrovaru. Napuštěný byl příležitostně při povodních v roce 2013, při kterých došlo také k protržení hráze Mlýnského rybníka (odkaz). V Úvalech najdeme také rybníky z druhé poloviny 20. století (Horní a Dolní Úvalský rybník, Lhoták). Protipovodňovou ochranu Úval lze kromě rekonstrukcí rybníků zlepšit také vybudováním polosuchých poldrů, obnovou mokřadů a tůní.

Cestou dále z Nymburka nás doprovázela již řeka Mrlina o jejíž vodácké a cykloturistické využití se zasazuje Labská stezka. Při přiblížení Křinci byl nepřehlédnutelnou dominantou vrch Chotuc - přírodní památka s výskytem vzácné květeny, ale také zdroj pro vodovody v okolních obcích (odkaz). V Zábrdovicích jsme se starostou Křince Milanem Mocem diskutovali před napřímeným tokem Mrliny a v zemědělské krajině. Přiblížil nám průběh povodní v roce 2013, kdy se Vestec a Křinec staly mediálně nejznámějšími obcemi. Ke gradaci povodňové situace tehdy došlo již před protržením hráze Komárovského rybníka, což se ovšem stalo mediálně zajímavější.

Shodli jsme se, že řeka může negativně reagovat na napřímení svého toku, kdy k tomu poslednímu došlo dokonce v relativně nedávné době. Přímé průtoky mívají za následek spíše větší povodňové vlny, než jejich rozložení v delším čase. Navýšení hrází ledaskde jen brání rozlivu řeky do polí, v upraveném korytě mají malé možnosti úkrytu ryby a pro vodáky je zregulovaný úsek jen nudnou částí plavby. Shodli jsme se ale také na vhodnosti změn hospodaření zemědělských podniků (včetně těch místních koncernu vícepremiéra Andreje Babiše). Samosprávy povodí Mrliny také usilují o vytvoření suchých poldrů, což podpořili také účastníci naší akce.

Dále jsme se přesunuli na výhled do zemědělské krajiny v blízkosti jednoho ze zábrdovických remízků. Sledovali jsme obhospodařování po spádnici a nikoli po vrstevnici, připomenuli nahrazení koloběhu s organickým hnojením za umělá hnojiva a zhodnotili vhodnost návratu remízků do širých lánů směrem ke Svidnicím na podporu biodiverzity, ochrany půdy a udržení vláhy. Shlédli jsme také prostor pro zamýšlený suchý poldr Nepokoj na Štítarském potoce, na kterém leží také protržený Komárovský rybník.

Dále jsme zamířili na občerstvení do Bučického mlýna. Rožďalovické rybníky jsou vyhlášeným místem mezi ornitology. Příjezd k Bučickému rybníku od Rožďalovic nám zpestřily rozlehlé pastviny, na kterých se pásly úchvatné dlouhosrsté krávy ze Skotska, ale také bohatě zastoupená francouzská plemena skotu a další býložravá zvířata (odkaz).

Cestou na Komárovský rybník jsme pozorovali listnaté lesy - především doubravy. Ačkoli mnozí lesníci původními listnatými dřevinami mnohdy opovrhují, v místech původního výskytu lépe bilancují s vláhou. Dubové dřevo je oblíbené například mezi bednáři na výrobu sudů, zpracovávají ho místní parketárny, uplatňuje se v městských mobiliářích (lavičky, stojany na kola, hřiště atd.) a je také hodnotnějším palivem (než dřevo smrkové). U hráze Komárovského rybníka již probíhají práce k jeho rekonstrukci. Pozastavili jsme se ale nad pokácením statných dubů na hrázi, které přirozeně přispívají spíše k jejímu zpevnění.

Nakonec jsme navštívili Jakubský rybník. PH jeho vody nám vyšlo jako mírně zásadité a projevila se zde také vyšší tvrdost vody, podobně jako u řeky Mrliny. Lze to přisoudit zásaditým horninám v jeho podloží. Poměrně nízký nám vyšel obsah dusičnanů a relativní průzračnost vody. Nejde tedy o rybník eutrofizovaný a podíl na tom může mít krmení vyhlášených kaprů výhradně obilím. Ocenili bychom také obnovu naučné stezky u Pustého a Jakubského rybníka a naplnění záměrů stanovených při vyhlašování ptačí oblasti evropského významu.

Akci popřálo počasí a celkově se velmi vydařila.

Foto -zde-.