Vodní zdroje a kvalita vody

8. ledna 2018 uspořádal Zvonečník, Masarykova demokratická akademie a Platforma pro krajinu AV ČR debatu v Lidovém domě k problematice vodních zdrojů a kvalitě vody. Jde o významné téma, které bývá v rukách odborníků. Debata význam vodních zdrojů připomenula, s odborníky rozebrala ochranu těchto zdrojů před suchem i znečištěním, využitelné čistící vodárenské technologie a zdravotní rizika.

Podrobnější zprávu k jednotlivým vystoupením panelistů nabízí nasekrajina.eu.

Prezentace panelistů ke stažení: -Vít Kodeš- -Lubomír Petružela-

Videozáznamy:

-Michael Carvan, Vít Kodeš, František Kožíšek, Eliška Maršálková-
-Vladimír Říha, Lubomír Petružela, Jiří Malík, Michael Carvan-

Analýzy podzemních zdrojů ukazují problém nadlimitní kontaminace pesticidy, v roce 2016 to podle dr. Víta Kodeše bylo u 41% těchto zdrojů a alespoň 1 pesticid byl nalezený dokonce u většiny podzemních zdrojů. Většina účastníků debaty proto podpořila větší regulaci zemědělství v okolí vodních zdrojů, protože nadužívání pesticidů přináší problémy s toxicitou prostředí a předcházení znečištění naopak přináší největší efekt.

Dr. František Kožíšek zmírnil obavy ze zdravotních rizik, kdy 0,1 mikrogramu cizorodých látek na litr pitné vody je dosud jednotná hodnota pro všechny látky a vyjadřuje detekovatelné znečištění. Novelizace směrnice EU by ale mohla přinést toxikologické limity pro jednotlivé látky a zvýšit jejich přípustná množství ve vodě. Vhodnější je proto zachování současných limitů a rozhodně nezvyšovat přípustnou kontaminaci cizorodými látkami.

Zvláštní pozornost jsme věnovali problému znečištěné vody přicházející do vodáren a možnostem čištění. Dr. Eliška Maršálková se věnovala znečištění vod sinicemi. Velký význam pro jejich rozmnožování má přísun dusíku a fosforu ze zemědělství. Každá nádrž podle ní ale vyžaduje individuální přístup, aby problém s nežádoucími sinicemi byl co nejmenší. S případným znečištěním si musí vodárny poradit například prostřednictvím uhlíkových filtrů a dodržení zdravotních limitů, v tomto se koncoví odběratelé nemusejí zásadně obávat.

Bližší debata proběhla k čistícím technologiím. Ředitel Výzkumného technologického institutu Michael Carvan vyzvedl výhody nanomembránového čištění pro krizové zdroje pitné vody, ale běžnému nasazení ve vodárenství dosud brání cena této technologie. Dále vyzvedl již celkem běžné používání aktivního uhlí v českém vodárenství. S dr. Františkem Kožíškem připomenul na rozdíl od ozonizace výhodu chloru jako dlouhodobého sterilizátoru vody v potrubí. V západním zahraničí se ale chlorování již většinově nevyužívá a bakteriologické kvality vody je dosahováno například s větším využitím UV lamp.

Dr. Vladimír Říha přiblížil projekt za půlmiliardu týkající se rybníku Jordán v Táboře. Vyšel z určitého vystrašení táborské radnice, z detailního monitoringu, debaty mezi renomovanými odborníky k potřebným opatřením ke zlepšení kvality vody a opatření týkajících se například rybářů.

Ing. Lubomír Petružela zdůraznil, že ČR je relativně chudá na vodní zdroje a vodu musíme chránit všude. Jako prioritu vnímá udržitelné zásahy v krajině, ochranu celých povodí, řešení záložních zdrojů a propojování vodárenských soustav, ale také uplatňování práv na informace a právní ochranu spotřebitelů.

Příspěvek Jiřího Malíka zdůraznil význam aktivní ochrany přírody s realizací revitalizací a nikoli jen konzervativního přístupu k současnému stavu. Vyjádřil podporu také například bezorebnímu zemědělství.

S účastníky debaty jsme se shodli na velkém významu tématu ochrany vodních zdrojů a předcházení jejich znečištění. Kvalitnější vodu poskytují podzemní zdroje, jejichž řád využívání by ale měl předcházet jejich nadměrnému čerpání. V případě nadlimitních výskytů kontaminujících pesticidů je žádoucí také důraznější regulace zemědělské činnosti. Nanomembránové čištění má význam zejména pro krizové zdroje vody. Běžně používané čistící technologie ve vodárenství ale již umožňují snížit používání chloru.