Lesnická politika a ekonomika palivového dřeva

Informace ze setkání 23. 4. 2019 k výzvě Zvonečníku "Náhrada uhlí za dřevo a udržitelné hospodaření".  

Setkání předcházelo postoupení výzev původně adresovaných ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi "Zavedení limitu pro sirnatost uhlí, dostupnost palivového dřeva" (adresovaná 15. 1. 2019) a ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové "Strategie náhrady uhlí za dřevo" (adresovaná 31. 3. 2019) ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi. Za Ministerstvo zemědělství byl jednáním pověřen náměstek ministra Patrik Mlynář.  

Účastníci jednání: MZe (M): Patrik Mlynář (náměstek ministra pro řízení Sekce lesního hospodářství), Tomáš Krejzar (ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství), Zvonečník, z.s. (Z): Jiří Jakl, Norbert Buchta  

Zástupci (Z) seznámili zástupce (M) s dosavadními aktivitami platformy Zvonečník a výzvami směřovanými ministrovi Richardovi Brabcovi a ministryni Martě Novákové. Vyzvedli obvyklé výhody palivového dřeva z hlediska emisí podpořené konkrétními studiemi, příznivý pohyb cen dřeva pro spotřebitele vzhledem k aktuálním kalamitním stavům v lesích a ocenili snahy vedení ministerstva řešit pomoc vlastníkům lesů se zalesňováním.

(M) vnímají klesající finanční výnosy pro vlastníky lesů a snaha ministerstva je dočasná pomoc vlastníkům lesů s odbytem, mimo jiné, pro energetické využití, aby prodej dřeva generoval zisk (po odpočtu těžebních a dopravních nákladů). Počítáno je dosud s celkovou podporou vlastníkům lesů pro zvládnutí následků kůrovcové kalamity 3 miliardy Kč v roce 2019, kdy tato částka má dorovnat výnosy vlastníkům lesů z nahodilé těžby jehličnatého kůrovcového dříví na úroveň nezbytnou k zachování provozu podniku a na obnovu lesa do 40 let věku. Nízká cena palivového dřeva pro spotřebitele může vést k převýšení poptávky po dřevě po skončení kůrovcových kalamit, proto je tu potřeba počítat s vývojem spotřeby v závislosti na možnostech nabídky v horizontu 20-30 let. 

(Z) vidíme tu jako zásadní možnost podmínečnosti podpory vlastníkům lesů. Stát dává formou legislativy obecné mantinely pro hospodaření v lesích a s výjimkou lesů v jeho vlastnictví nemůže vlastníkům nic přímo diktovat. Finanční podporu pro vlastníky lesů ale stát také není povinný vyčlenit, stejně jako vlastníci o ni žádat. Pokud ale chce stát peníze vlastníkům lesům nabídnout, není důvod to nepodmínit také většími požadavky na udržitelné hospodaření. 

(M) Ministerstvo čelí kritice od ekologů, že finanční podporu málo podmiňuje a od vlastníků lesů, že jim moc chce diktovat. Zalesňování se musí realizovat v rámci platných právních předpisů a již v současnosti tyto předpisy vedou k výraznému snižování například podílu smrku v hospodářských lesích. Je však třeba mít na zřeteli, že tempo obnovy je zhruba 1% plochy lesů ročně. Soukromí vlastníci se již sami snaží hospodařit udržitelně, protože na tom jsou závislé i jejich zisky v budoucnu bez ohledu na podporu státu. 

(Z) Platné právní předpisy vytvářejí jen mantinely například pro druhovou skladbu lesů a v praxi umožňují i jen minimální změny směrem k žádoucímu hospodaření například s nižším podílem smrku. Například Platforma pro krajinu AV ČR žádá změnu těchto právních předpisů (viz např. předložený článek v Živa 1/2019) a kůrovcové kalamity mohou být příležitostí pro založení pestřejších a odolnějších lesů (viz předložený článek autorů Novák, Leugner, Dušek ve Vesmír 4/2019) aktuálně na vyšší výměře než 1% lesů. Přísnější požadavky na udržitelné hospodaření pro příjemce finanční podpory od státu pokládáme za opodstatněné.  

(M) Již nyní máme nastavenou trojnásobnou finanční podporu na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), nad rámec právních předpisů je tu nastavený ekonomický nástroj. V posledních letech dosahoval  v celostátním měřítku podíl obnovy listnatými dřevinami a jedlí přes 60 %, a to již před kalamitou.  

(Z) O trojnásobné podpoře MZD se hovoří málo, dalo by se tu zlepšit povědomí veřejnosti a zvláště pokud jde o původní listnaté dřeviny schopné lépe se vypořádat s klimatickými výkyvy. Za zásadní nepokládáme ale jen výsadby vhodných dřevin, ale především podporu opatření proti okusu výsadeb zvěří. Proti výkyvům dostupnosti palivového dřeva a jeho ceny zase mohou sloužit projekty na podporu obecních skladů a sušáren dřeva. Se Zeleným kruhem velmi vhodnou vidíme spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a řešení strategie ve využívání dřeva v energetice, ale aby ho dost zbylo také pro domácnosti. Pokládáte za vhodné držet cenu palivového dřeva spíše nižší (výhodnou pro spotřebitele, ale zároveň přináší určitou závislost vlastníků lesů na státní podpoře), nebo vyšší (výhodná pro vlastníky lesů)? 

(M) Řešení vysokých stavů spárkaté zvěře narážejí na zájmy myslivců, podpora ochrany lesních výsadeb proti okusu má své opodstatnění. Podpora obecních sušáren je kompetencí spíše ministerstev místního rozvoje a průmyslu a obchodu. Ke vzniku strategie využívání dřeva v energetice jsme připravení spolupracovat s ministerstvem průmyslu a obchodu. Zájmem je obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu se dřívím, včetně obnovení realizačních cen kulatiny pro výrobu řeziva na úroveň, která umožní dosáhnout vlastníkům lesů potřebné výnosy. Energetické využití přebytečného kůrovcového dříví (zejména souší) je jednou z cest, jak k tomu přispět. Cena palivového dřeva musí být přijatelná pro spotřebitele i pro vlastníka lesa. To lze ovlivnit i poskytnutím dotace buď vlastníku lesa, nebo výrobci energie. Obě možnosti jsou v jednání.

Odkazy:

Náhrada uhlí za dřevo a udržitelné hospodaření (TZ Zvonečníku 5. 4. 2019)