Lávky a používání tropického dřeva

tisková zpráva 4. 11. 2020, Praha, Zvonečník, z.s.

Nová Trojská lávka je příkladem stavby s ekologicky kontroverzním použitím tropického dřeva, vysokou cenou, diskutabilní životností i údržbou. Zvonečník diskuzi k ní otevírá zejména s ohledem na využitelné materiály pro další možné lávky stavěné v Česku v budoucnu.

Trojská lávka spojující pražskou Stromovku s nábřežní cyklostezkou, botanickou a ZOO v Troji spadla na konci roku 2017 a otevřena byla bez ovací na konci října 2020. Stavba například ekology nebyla nijak brzděná a použití tropického dřeva zprvu mediálně chválil náměstek pro dopravu Adam Scheinher (Praha sobě). Náklady na ní z původně uváděných 128 milionů postupně dosáhly až na 150 milionů. Lávka není primárně pro cyklisty, ale pro pěší s povoleným vjezdem cyklistů.

Zvonečník vidí největší problém v ceně lávky a ve sporném použití tropického dřeva, byť s ekocertifikací. V Česku jsou dostupná jiná řešení s větší životností a nižší cenou, nebo dřevo se stejnou ekocertifikací a třeba i rovnou z pražských lesů. Zvyšování poptávky po tropickém dřevu ve světě mimo Afriku není vhodné, protože toto dřevo v Africe sami potřebují a tlak na tropické pralesy ustojí jen přiměřená poptávka po dřevu. Ekologická certifikace nic nemění na ekologické zátěži v podobě dálkové dopravy tropického dřeva, není ani absolutní zárukou ekologické produkce s ohledem na certifikační praxi v Africe a její kontrolovatelnost. Ačkoli země tropické Afriky mají značné zásoby dřeva, vysoký růst populace s sebou přináší zvyšující se potřeby obyvatel a s nízkou úrovní průmyslové výroby jsou paradoxně velkými dovozci dřeva. V Česku se bezesporu obejdeme bez velkoobjemového použití tropického dřeva jako v případě stavby Trojské lávky.

Lávka je usazena na poměrně úzkých pilířích umístěných v jedné řadě, takže se umí kývat. Úzký způsob uchycení lávky k pilířům a postavení některých pilířů i do nerozvodněné řeky mohou být slabou stránkou životnosti lávky. Nosná kovová roura a další části konstrukce rozhodně nejsou bezúdržbové a tropické dřevo na mostovce s udávanou životností 100 let nechrání žádná vrstva barvy. Dřevo v sobě ale má navíc protiskluzové drážky, ve kterých se po stranách lávky po srážkách zdržuje voda, v zimě dokonce mrznoucí. Zda i za tohoto předpokladu lze počítat se stoletou životností dřeva zůstává otázkou.

Pokud jde o dřevo z tropických dřevin azobé, jedná se o mohutné stromy a pilíře chrámů deštného lesa. Nejde ani tak o zranitelnost tohoto druhu jako takového, jako zejména o význam jeho vzrostlých jedinců pro fungování pralesního ekosystému a jeho význam pro udržení klimatu. Pokud deštné pralesy v širším měřítku nahradí savany, bude to mít větší vliv na světové klima (související s koloběhem vody v tropickém pásmu), než vypouštění CO2 například z dopravy. Ochrana deštných pralesů je tak s ohledem na spotřebitelskou zodpovědnost velkým tématem a musí s ní počítat také závazky politiků k ochraně klimatu.

Místo prken z tropického dřeva lze na mostovku z bezúdržbových materiálů uvažovat recyklovaný plast či se stejným ekocertifikátem české dřevo. Certifikované dřevo mohlo být dostupné dokonce z pražských lesů. Při problémech s využitím přebytků dřeva na trhu by využití na lávce bylo přinejmenším symbolickou pomocí českým lesníkům a nelze pominout ani několikanásobně nižší cenu proti tropickému dřevu. Použít šlo také technologii s vysokopevnostním betonem. Životnost tohoto inovativního materiálu se uvádí 200 a nikoli jen 100 let jako u použitého tropického dřeva a příklad podobně dlouhé lávky v Čelákovicích z roku 2014 za 40 milionů svědčí o možné mnohem nižší ceně i při zohlednění inflace a menší šířky u této lávky.

Odkaz: Podřezání stromu azobé v tropickém lese (Youtube)

Nosné pilíře v jedné řadě a také přímo v toku řeky.

Mostovka z tropického dřeva bez vnějšího nátěru a s možným působením vody a mrazu v protiskluzových rýhách.

Úzké spojení natřené kovové konstrukce lávky s nosnými pilíři.