Invazní novelu ano, ale ne invazním druhům na ruku

tisková zpráva 4. 12. 2019, Praha, Zvonečník, z.s.

Ministr životního prostředí Richard Brabec předložil Legislativní radě vlády v říjnu 2019 takzvanou "invazní novelu" spojenou hlavně se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Zvonečník žádá podobně jako řada dalších ekologických organizací stažení této novely z jednání vlády a úpravy, aby novelizace nevzala státní ochraně přírody a krajiny možnost zasáhnout v případě nevhodného nebo nadměrného vysazování nepůvodních druhů (řešeno je takové prolomení u douglasky v lesích a cizokrajných ryb v našich vodách) a aby se zachoval současný způsob ochrany zeleně ve městech.

Když "invazní novela" začala vznikat, měla nést dokonce národní seznamy nežádoucích invazních druhů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 sice obsahuje "unijní seznamy", ty se ale týkají druhů, které jsou "považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii". Navíc se nařízení v českém překladu týká druhů "invazních" (z české terminologie vyplývá jejich šíření rychle), ale samo nařízení pojednává hlavně o druzích s nepříznivými vlivy na biologickou rozmanitost (ve striktnější české terminologii se pro takové druhy užívá označení "invazivní", navržená novelizace navíc usiluje o odstranění důležitého pojmu "geograficky nepůvodní druh"). Jen s českým překladem unijního nařízení panují terminologické nejednoznačnosti a legislativa ČR obdobně jako evropská s vydáním unijního seznamu může jasněji specifikovat lokálnější "invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát" (vyplývající z definice dle článku 3 odstavce 4 evropského nařízení). Národní seznamy invazních druhů mohou mít podobu přílohy zákona o ochraně přírody a krajiny, nebo formu vyhlášky MŽP, obě formy jsou přijatelné. Na rozdíl od jakékoli vědecké publikace jsou takové seznamy jednoznačné pro státní správu a jejich sestavení vyžaduje určitý konsenzus.

K šíření nepůvodních druhů do volné krajiny je dosud potřeba vyjádření orgánu ochrany přírody, což ale novela naopak chce na dvou místech prolomit výčtem konkrétních druhů, na které se toto ustanovení nevztahuje (§ 4 odst. 3). Jednak jde o výsadbu douglasek a modřínů do lesů, pro které vnímáme mimo zvláště chráněná území přijatelnost výsadeb v příměsích do 10% a vyjádření orgánů ochrany přírody splnění tohoto předpokladu jistí. Novela chce dále prolomit (§ 12 odst. 6) vysazování pstruha duhového, sivena amerického, jesetera sibiřského, jesetera ruského, jesetera hladkého, jesetera hvězdnatého, amura bílého, tolstolobika bílého, tolstolobika pestrého a všech druhů síhů do rybářských revírů. Chápeme zájem zjednodušit vysazování těchto hospodářsky prověřených ryb, obavy ale vzbuzuje jak vyloučení ochránců přírody z jednání při vzniku tohoto návrhu až k samému návrhu novely zákona o ochraně přírody, tak další možné zájmy rozšiřování o druhy s vyšším invazním potenciálem.

Česká příroda prošla dlouhodobým přirozeným vývojem a je zranitelná šířením nepůvodních druhů. Za žádoucí pokládáme směr ochrany přírody s ochranou původních druhů a ekosystémů a jejich neohrožování šířením druhů nepůvodních. To v žádném případě není jen ideologický přístup. Monotónní společenstva invazních druhů mají minimální biologickou rozmanitost a naproti tomu přirozené lesy se ukazují jako ekologicky nejstabilnější, račí mor dovezený se severoamerickými raky zásadně ohrožuje původní druhy raků, evropského jelena ohrožuje křížení s asijským sikou atd. Výskyt invazně rizikových nepůvodních druhů je nutné dostat pod kontrolu, a to nejen uplatněním principu předběžné opatrnosti a kontrolou jejich vysazování, ale v nezbytných případech i jejich aktivním potlačením. K tomu je žádoucí opora přímo v legislativě v podobě národních seznamů, ale také například řešení pojetí zvěře pro případy některých invazních druhů (norek, nutrie atd.) v mysliveckém zákoně s možností regulace nejen mysliveckou stráží, ale i samotnými myslivci.

V rámci invazní novely jednoznačně nesouhlasíme s navrhovaným ustanovením § 8 odst. 2 pro dřeviny rostoucí "v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace", aby je bylo možné kácet pouze na ohlášení. Primárně nejde o invazní druhy a spojení s invazní novelou je nesmyslné. Jen oznamovací režim bere orgánu ochrany přírody možnost pozastavit plánované kácení a možnost vstupu veřejnosti do správního řízení. Kde jsou pásma vodovodu a kanalizace není na první pohled zřejmé a vezmeme-li v potaz hustotu sítě, může tu jít spíše o umožnění plošného kácení ve městech pro parkování. Na jednu stranu politici dělají PR se sázením stromů s hygienickou funkcí a adaptacím na změny klimatu, na druhou stranu tu může být reálný efekt přesně opačný.

Odkazy:

Předložená invazní novela (aplikace ODok)

Platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014

Stanovisko ČSOP (podporuje též Zelený kruh)

Dopis ekologických organizací ministrovi Brabcovi

Dopis Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu ministrovi Brabcovi